Srbsko 2020 - Rajkova a Paskova pećina
Srbsko 2020 - Rajkova a Paskova pećina
15. listopadu 2020
Rajkova pećina
(Рајкова пећина, Јанкова пећина, понор Рајкове реке)
Rajkovu pećinu objevil slavný srbský geograf Jovan Cvijić na konci 19. století. Jméno jeskyně dostala podle hajduka Rajka. Podle legendy okrádal loupežník s kumpány turecké karavany putující podel Dunaje a v jeskyni si ukrýval lup.
Ve 20. století byla jeskyně zpřístupněna veřejnosti. Rajkova jeskyně tvoří společný systém s ponornou Jankovou jeskyní. Přes dva kilometry chodeb se dělí na dvě části: aktivní říční a překrásně zdobené paleopatro s řadou sintrových kaskád, které se každé jaro zaplňují vodou. Na mnoha místech však bohužel turistický chodník necitlivě přeťal přírodní hráze jezírek. Přesto patří Rajkova pećina k nejkrásnějším srbským zpřístupněným jeskyním.
Elektroinstalace ve spodní říční chodbě byla krátce před naší návštěvou poničena velkou povodní. Také chodníčky byly zaneseny kamennými morénami přinesenými Rajkovou řekou. Nicméně průvodce s českým jménem “Veselý” neměl nic proti tomu, abychom si trasu prošli s vlastními čelovkami.
zapsal: Marek Audy
účastníci: Marek Audy, Martin Bartošek, Hanka Belšíková
Rajkova pečina v Majdanpeku
Majdanpek je staré hornické město. Ve zlatonosné řece Pek rýžovali drahý kov již Římané. Na přelomu 18. a 19. století zde vypukla zlatá horečka a k Peku se sjížděli zlatokopi z celé Evropy. Podle odhadů se tehdy explotovalo až několik kilogramů zlata denně!
V současné době působí Majdanpek silně apokalyptickým dojmem. Město se tísní v úzkém údolí na hraně půl kilometru hluboké důlní jámy. Řeka Pek traverzuje uměle zatesaným korytem stěnami tohoto gigantického lomu. Vedle zlata se zde těží měď, železo, pyrit, zinek, wolfram. Na nerostném bohatství dnes nejvíce profituje Čína.
Paskova pećina
(Пасковва пећина, Римски бунар)
Pár metrů za vývěrem z Rajkovy pećiny se Rajkova řeka steče s Paskovou a vzniká řeka Malý Pek. Pěšina proti proudu Paskovy řeky nás po sto metrech zavede k malebnému vývěru Paskovy pećiny. Zdá se, že bez člunu nelze navštívit ani první metry pěkného, přes kilometr dlouhého freatického kanálu, který pokračuje hned za vchodem. Daří se nám však nakonec projít prvních 100 m až k 1. sifonu pouze v broďácích.
Paskovu jeskyni jsme navštívili i z druhé strany, ponorem Rimski bunar. Paskova řeka z této strany do jeskyně přináší spousty klád i menších klacků. Tyto naplaveniny činí ze slézání několika stupňů poměrně dobrodružný podnik. Musíme vždy nejdříve shodit několik tun hnijícího dřeva a humusu a pak teprve sestoupit mezi bloky o pár metrů níž. Lano není naštěstí potřeba. I ponorná část jeskyně má své kouzlo. Obdivujeme především nádherné červené brekcie vyerodované do pěkných facet. Při povrchovém návratu přepadovým “Vlčím” údolím k Rajkově pečině ještě zabočujeme k paleoponoru “Radenkova Bina”, který geomorfologicky souvisí.
Ke studiu:
Krš istočne Srbije:
https://books.google.cz/books?id=-WAtAAAAMAAJ&pg=PA7&dq=Паскова
Důl u Majdanpeku. Řeka Pek traverzuje uměle zatesaným korytem stěnami tohoto gigantického lomu
V noci máme pět pod nulou, ale slunko má ráno ještě sílu!
Paskova jeskyně z ponorné strany Rimskeho bunaru
Vývěr Paskove řeky
Radenkova Bina geneticky souvisí s Paskovou jeskyní
Rajkova pečina, kolísání hladiny v jezírkách
Rajkova pečina, suché paleopatro