Pravá stráň Pustého žlebu j.č. 51, 53, 53A, 54

 
  1. j.č. 53 A - Pytlíková


  Galerie z jeskyně Pytlíkové zde



Jeskyně je tvořena horizontální chodbou bez výraznějších odboček s několika komíny do výšky cca 6 - 8 m. Chodba směru JJZ - SSV protíná žlebovou ostrožnu, začátek i konec jeskyně je zařícen a v průběhu jeskyně jsou další dva suťové kužele. Jedná se zřejmě o fosilní průtokovou jeskyni nebo paleoponor nejvyšší úrovně v senilním stadiu vývoje. K objevu jeskyně došlo na základě virgulové indikace v roce 1990. Po vyhloubení 1,5 m hluboké sondy byla odkryta 3 m hluboká rozsedlinová propástka a následnými výkopy pak proniknuto do chodby 4 až 15 m široké. Výška chodby je proměnná, z počátečního 1 m se na konci zvyšuje na 3 m. V jeskyni je vyjimečně bohatá a různorodá krápníková výzdoba. Ve vstupní části se nalézá pozoruhodný, 15 cm dlouhý sférický stalaktit ve tvaru pytlíku, který dal jeskyni název. Celková délka jeskyně je 130 m a denivelace + 4, - 5 m. Jeskyně je v přísném režimu ochrany a pro zabezpečení výzdoby proti poškození je vchod zavalen.

Historie výzkumu:

1990: ČSS ZO 6 -17 Topas, objev první prostory s kyjovitým stalaktitem "Pytlíkem."

1992: ČSS ZO 6 -17 Topas, objev, průzkum a dokumentace hlavní části jeskyně.

 
j. č. 53 - Spodní Suchdolská

Horizontální jeskyně vývojově vázaná na vody Sloupského potoka a genezi Pustého žlebu. Široce klenutý 5,5 m široký a 3 m vysoký vchod se nachází v pravé stráni 30 m nad dnem Pustého žlebu. Celková délka jeskyně je 75 m, denivelace + 5, -1 m.

Historie výzkumu:

před rokem 1900 - výkopy neznámých "kosťařů".

1907: Absolon, popis a mapování jeskyně.

1983: ČSS ZO 6 - 17 Topas, paleolontologické výkopy pro ústav Antropos.

1992–2011: ČSS ZO 6 - 17 Topas, prolongační výkopové práce bez objevu volných prostor, horizontální průzkumný vrt v čelbě průkopu narazil ve vzdálenosti 7 m na volnou puklinu.


 

j. č. 54 - Horní Suchdolská

Horizontální jeskyně s několika malými komíny vysoko v pravé stráni Pustého žlebu. Jeskyně je situována jen několik metrů pod náhorní plošinou a náleží k nejvyšší jeskynní etáži. Za klenutým vchodem 3 m širokým a 2,5 m vysokým lze postupovat chodbou ve směru JJZ, která se místy snižuje a pod komíny opět zvyšuje. Ve vzdálenosti 30 m od vchodu je chodba uzavřena závalem z prolomeného stropu nebo zříceného komínu. O prolongaci jeskyně se bez úspěchu pokoušeli v třicátých letech minulého století místní občané. Celková délka jeskyně je 40 m, denivelace +5, - 0 m.

j. č. 51 Bezejmenná 

Jeskyně vertikálního charakteru vývojově vázaná na svahové vody Pustého žlebu. Celková délka jeskyně je 65 m, denivelace +5 -13 m. Centrální 12 m vysoký komín je zdoben sintrovým vodopádem. Ve vstupní části četné paleolontologické nálezy.

Historie výzkumu:

2000 - ČSS ZO 6 - 17 Topas, vyklizení sestupné chodby za portálem a objev volného pokračování.

2001 - 2005 - ČSS ZO 6 - 17 Topas, hloubení šachty pod komínem a prohlubování propástky v nejnižším místě jeskyně, odkryto několik malých dutin.