Štajgrovka j.č. 438

 

j.č. 438 - Štajgrovka (Štajgrova díra

Jeskyně Štajgrovka č. 438 byla objevena 1957 a zmapována v roce 1958 Vařeka J.

Její nepřehlédnutelný portál se nachází pod výraznou skalní stěnou v pravé části Pustého žlebu cca 300 m od Malého výtoku Punkvy po proudu. Krasové vody původně vyvěraly v suti nad silnicí. Počátkem 70. let Panoš + Vařeka vypracovali projekt na stavbu vodárny. Zřejmě při stavbě vodárny byl původní vývěr sveden do potrubí, které podbíhá silnici a ústí přímo do říčky Punkvy.

Těmito úpravami došlo bohužel ke zničení jednoho z největších  travertinových fenoménů Moravského krasu. V 80. letech byl proveden vrt za účelem zjištění mocnosti a stáří travertinové kupy.  Vrt byl hluboký 15 m a travertiny končili 5m pod hladinou Punkvy. (Vašátko, Ložek 1972)

Vodárenské úpravy pře Štajgrovkou pro Dům přírody v roce 2015 neměly revitalizační charakter a nenaplnily tak očekávání  v podobě obnovy a oživení růstu travertinů.

Původ podzemních vod Štajgrovky není znám. Přítomnost travertinů signalizuje, že voda je značně obohacená hydrogenuhličitanem vápenatý Ca(HCO3)2.

Podle průtoku vody, hlavního směru chodeb i kliváže , můžeme předpokládat, že se jedná o vody potoka ze sousedního žlíbku. Ten ztrácí přibližně stejné množství vody v místě styku brněnské vyvřeliny s vápenci . V letním období teče povrchový tok od Nových dvorů pouze v horním nevápencovém úseku.

O nalezení ponorů se pokoušeli v 90. letech členové ZO ČSS 6-20. Výzkum jeskyně Nora však nevedl k povzbudivým výsledkům. Z charakteru zkoumaných prostor vyplývá, že se nejedná o paleoponor.

11.1.2016 byl společným úsilím skupin České speleologické společnosti: Topas, Tartaros, Moravský kras, Vilémovická, Býčí skála a Hluboký závrt proveden čerpací pokus o překonání koncového sifonu.

Foto: Marek Audy

Literatura:

Vašátko, J. Ložek, V.: Mollusken und Stratigraphie des Dauchlagers von Pustý žleb - Štajgrovka im Moravský kras (Mährischen Karst). Zprávy Geografického ústavu ČSAV, 1972, 9,8 pag. 15-26

Vařeka J.: Objev neznámého podzemního přítoku Punkvy. Československý kras, Praha, 1958, 11, pag. 245