Peklo - Němcovy a U Hrušky

 
j. č. 96 - Němcova I

Jeskyně je situována pod nevysokou skalkou v levé stráni Veselického žlíbku , jen cca 10 m pod náhorní Suchdolskou planinou a náleží k nejvyšší jeskynní etáži. Za uzávěrem následuje ve směru SSV horizontální chodba 2 m široká a 2 m vysoká, po 6 m se rozšiřující do síně 4 m široké a 8 m dlouhé . Síň je bohatě zdobena stalagmity, stalaktity a velkým množstvím brček. Chodba za síní zachovává stále směr SSV a zmenšuje postupně svůj profil. V přímé vzdálenosti 33 m od vchodu je zcela zaplněna hlinitym sedimentem. Velká část prostor byla odkryta výkopovými pracemi. Celková délka jeskyně je 38 m, denivelace +2 - 0 m.

Historie výzkumu:

1960 - Suchdolský občan František Němec za podpory Spel. kroužku ZK ROH ČKD Blansko, výkopové práce a objev jeskyně


j. č. 96 A - U Hrušky

Podzemní prostory pod závrtem jsou vytvořeny převážně korozním působením vody na tektonické poruše SV - JZ, se sklonem 45°. V hloubce 20 m přecházi klesající chodba v dóm 6 m široký, ve stropě prostoupený třemi komíny.Na stěnách komínů jsou korozním účinkem stékající vody vypreparovány žlábkové škrapy, přecházející do počvy dómu v podobě miniaturního kaňonu. Stěny dómu se z 6-ti metrové šířky směrem dolů klínovitě svírají a v hloubce 34 m pod náhorní rovinou jeskyně končí v bahnitém trativodu. V jeskyni je drobná krápníková výzdoba ve formě brček a záclonek. Celková délka jeskyně je 95 m . Teoretická hloubka k hladině freatických vod je 145 m.

Historie výzkumu:

1970 - Speleologický klub - Pustožlebská skupina, vyhloubení 4 m hluboké šachtice a objev volných prostor do hloubky 34 m.

1990 - ČSS ZO 6 - 22 Devon - rekonstrukce šachty , sondážní práce v trativodu, hydrologické experimenty

2006 - ČSS ZO 6 - 17 Topas - oprava šachty, rozšíření průstupových cest a vystrojení stabilními žebři.


j. č. 98 - Němcova II

Jeskyně se nachází v levé škrapovité stráni Veselického žlíbku, cca 16 m pod Suchdolskou planinou a náleží k nejvyšší jeskynní etáži. Byla objevena místním jeskyňářem Františkem Němcem v roce 1961, podle " mastného fleku" - odtátého sněhu teplým vzduchem vycházejícím z podzemí. Objevný vchod je nyní zasypán a pro vstup do jeskyně slouží uměle prolomený vchod v místě, kde se chodba přiblížila ke stráni. . Za uzávěrem jeskyně se dostaneme do vstupní síně 4 m dlouhé, 3 m široké a 4 m vysoké. Ze síně směrem na SZ vede nejprve vysoká chodba , která se následně snižuje na plazivku. Po 35 m se chodba lomí k JZ a je zdobená stalaktity a ukončená po 20 m zavaleným objevným vchodem. Ze vstupní síně pokračuje horizontální, mírně meandrující chodba v generelním směru SV, která ve vzdálenosti cca 85 m neprůlezně končí. Profil chodby není veliký, šířka se pohybuje v rozmezí 1 - 2,5 m a výška 1 - 3 m , je však v celé délce bohatě zdobena různorodou a barevnou sintrovou výzdobou. Celková délka jeskyně je 165 m a denivelace +4 - 0 m.

Historie výzkumu:

1961 - Suchdolský občan František Němec za podpory Spel. kroužku ZK ROH ČKD Blansko, objev jeskyně a prolomení nového vchodu.